Rubrika: Představení-2022

Divadlo RADAR / Za oponou – Probuzení jara

Režie: Lukáš Křížek

O inscenaci 

„Když se lidi líbají — milují se…“ Probuzení, při němž zůstáváš sám. Tragická vyprávěnka ze světa mladých dospělých. Opovážlivá cesta tím zatraceným dospíváním. Na jedný straně rodiče, škola a známky. Na straně druhý nezkrotný touhy a chtíče, erotický sympatie. Vyburcovanou odvahu střídá skličující marnost, netečnost a lhostejnost volají po rebélii. Sebepoznávání, kterýmu vždy tak trochu něco schází. A taky ta pohádka o bezhlavý královně. Zůstane-li na světě nějaká jistota, bude to neporozumění. A listy si cosi horlivě šeptají…

O souboru

Soubor Za oponou je divadelní soubor, který vzešel z dětského dramatického kroužku organizovaného pod DDM Praha 7 v Divadle RADAR, kde má dodnes své působiště – nyní již jako jeden z dospělých etablovaných souborů. Mezi poslední počin souboru patří inscenace Hamleteen (režie Lucie Wildtová a Josef Hervert), po níž přišla menší odmlka, která následně dala vzniknout aktuální (dalo by se říci i profilové) inscenaci Probuzení jara, v hostující režii Lukáše Křížka (Divadlo RADAR / Načerno). V současné době soubor pracuje na své první ryze autorské hře s názvem Pomeranč (režie Jan Daniel a Anna Poláková). Soubor svým působením dotváří pestrou nabídku jiných kulturních prostorů v Holešovicích, uváděné hry jsou reprízovány několik let a spoluvytváří program Divadla RADAR. Více na www.divadloradar.cz.

Opera Žatec – Kdy to bylo naposledy

Režie: Jaroslav Wagner a kol. 

O inscenaci 

Když je vztah o ničem, je to otrava. Konverzační komedie pro dva herce, kteří ji nazkoušeli během lockdownu sami doma ve svém obýváku a s režisérem následně dotvořili.

O souboru 

Žatecký divadelní soubor uvedl již devět divadelních představení, včetně autorských her, jako jsou Požírači leknínů, Dostihy, Kurz sebedestrukce a Večírek pro otrlé. Operu jsme nikdy neuvedli.

Kým? Čím? – HamLETEM

Režie: Viktorie Čermáková 

O inscenaci 

,,Je důstojnější trpělivě snášet facky osudu anebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit?“ Vzepřít se čemu? Rodině? Lásce? Systému? Příběhová zkratka jednoho z nejslavnějších světových dramat. Šest herců hledá Hamleta a tak trochu i sami sebe. (Inscenace vznikla v rámci 8 týdenního hereckého kurzu Městských divadel pražských pod vedením Viktorie Čermákové. Výchozím materiálem byl Joskův překlad Hamleta v úpravě Jany Sloukové a Michala Dočekala, následně procesuálně značně krácen a upraven pro šest herců. V průběhu zkoušení měli herci i režisérka zákaz vidět Hamleta z repertoáru Městských divadel pražských.)

O souboru 

Šest lidí, kteří se přihlásili na kurz Městských divadel pražských. Šest přeživších, které nesklátila covid situace a dozkoušeli představení. Šest uměleckých duší, které se tím rozhodli zabývat dál. Kým? Čím? No přeci HamLETEM!

Divadelní spolek Scéna Kralupy – Máma říkala, že bych neměla

Režie: Jiřina Lhotská

O inscenaci

Charlotte Keatley Máma říkala, že bych neměla Překlad: Dana Hábová Dramaturgie a režie: Jiřina Lhotská Scénografie: Gabriela Pojerová Hudební covery: Ivan Tatar Osoby a obsazení Doris – Bětka Žitná Jackie – Helena Plicková Margaret – Tereza Libichová Rosie – Barbora Gottliebová Autorská práva zastupuje agentura DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z. s., Krátkého 143/1, 190 03 Praha 9 – Vysočany Na pozadí společenských změn 20. století, v časovém úseku více než 60 let se odvíjí příběh čtyř generací žen jedné anglické rodiny, Doris *1900, Margaret *1931, Jackie *1952 a Rosie *1971. Každá z nich hledá svůj recept na život, který by byl diametrálně odlišný od toho matčina. Bude ale lepší? Je těžší být matka dcery, nebo dcera matky? Nechceme opakovat chyby svých rodičů, ale vykoupíme je tím, že děláme jiné? Je dítě dar, nebo komplikace?

O souboru

Scéna Kralupy letos slaví svou 90. sezónu. V Kralupech pořádáme dva festivaly, letní Za Vodou, který je na trávě u vody a v šapitó, a podzimní Scénafest, který se koná v naší klubovně, která nám slouží i jako malý divadelní sál. Na repertoáru máme dvě představení pro děti, loutkové Malý člověk jménem Ngali, jehož polovina honoráře jde na neziskovku Naše děti v Kongu, a kejklířské vystoupení Teatro Tyjátjátro. Pro dospělé to je komedie Woodyho Allena Central Park West a nsše už nesmrtelná hororová groteska Naseto?!. Máma říkala, že bych neměla je naší nejnovější inscenací, premiéru měla 5.11.2021.

Stopa – Egocentrická samota

Režie: Vanda Zaplatílková Hutařová

O inscenaci

Inscenace vychází ze hry Sebestředná samota Vandy Zaplatílkové Hutařové, jež získala 1. místo v soutěži Nová dráma 2015 a čestné uznání v soutěži o Cenu Evalda Schorma 2015. Děj i postavy předlohy si upravil soubor STOPA pro své potřeby a věkovou kategorii. Již tak hořká komedie díky změnám ještě více zhořkla a přinesla nové životní otázky. Hlavní hrdinové se tak potýkají s tématy jako je láska versus sex, nevyzrálost, sebevražda, a především závislost na virtuálním světě, která neumožňuje postavám vymanit se ze sítí povrchnosti a navázat skutečné, hluboké vztahy. Výsledkem je věčný pocit samoty a nenaplněnosti. A co je na tom nejhorší? Že se nedokážou poučit ze svých chyb… Soubor se pokouší mluvit o problémech dospívajících s humorem, ale bez obalu, což zapříčiňuje místy poněkud peprnější slovník (např. postava Black vulgar bitch je příkladně vulgární). Proto inscenaci nedoporučujeme dětem mladším 12 let.

O souboru 

Soubor Stopa Studentský soubor vznikl v roce 1993 společně s Doctrina – Podještědským gymnáziem pod vedením Mileny Šajdkové. Jeho úkolem bylo především zpestřit zakončení 2. trimestru, studenti hráli pro studenty. Už za původního vedení se však STOPA nespokojila pouze s touto úlohou a aktivně se účastnila mnohých amatérských přehlídek, hrála při různých příležitostech na všemožných jevištích. Od roku 2006 převzal vedení souboru Lukáš Horáček a od roku 2013 hraje STOPA pod vedením své bývalé členky Vandy Zaplatílkové Hutařové. Ani s novým vedením nepřestal soubor navštěvovat divadelní festivaly a hrát i mimo své „školní povinnosti“ přesto, že zkoušky jsou limitovány školním rozvrhem, školními třídami a v neposlední řadě fluktuací studentů.

Divadélko pod ZUŠkou – Horůrky

Režie: Olina Rambousková a kolektiv

O inscenaci 

Pro představení jsme se inspirovali čtyřmi povídkami a jednou básničkou z knihy Půlminutové horory. Na jejich dramatizaci a tvorbě dialogů se podílel celý soubor. 

O souboru

Jedná se o starší soubor literárně-dramatického oboru ZUŠ Klášterec nad Ohří, který pospolu vyrůstá a hraje si šest let.